Svatební focení na Moravě

Morava, oblast kterou jsem před pár lety objevil a celkem často sem jezdil na výlety a za poznáváním nových míst, pár let jsem zde nebyl ale zůstalo to zde stejný, né-li lepší tak jak jsem si pamatoval. Ovšem dnes to nebyla cesta s cílem dobýt Děvín nebo se podívat na Šardické biopásy. Dnes to byla obrovská výzva, byl jsem totiž požádán od přátel jestli bych jim nevyfotil jejich svatbu. Tuto zprávu jsem se dozvěděl od Davida v lednu a hned jsem mu psal, že ať se mnou počítají že do toho půjdu, už jen proto že to bude výlet na druhý konec republiky, uvidím se s kamarády a navíc budu mít tu možnost je i zvěčnit v podobě fotografie.  Nicméně jak se blížil den D tak nervozita trošku stoupala, když jsem se dozvěděl kolik svatebních hostů, přátel a známích tam bude, moje sebevědomí trošičku pokleslo, přeci jen tam budu jediný, na kterého budou všichni spoléhat a byl by to pech aby se něco nepovedlo. 

Vyrazil jsem s přítelkyní Kájou, náš synek zůstal u babičky na hlídání, byl to celkem nezvyk zbavit se na dva dny role otce, přeci jen člověk je zvyklí že jezdíme ve třech ale teď to bylo jiný, takový klidný ale oba dva jsme věděli, že u babičky s dědou je o něj dobře postaráno a můžeme si následující víkend užít. Vyjížděli jsme již v pátek odpoledne, jelikož nám svatebčané domluvily ubytování na místním hotelu, cíl byl tedy jasný, vyrážíme do Hustopečí. Cesta byla klidná a nato že byl pátek tak ani nebyl moc provoz, nicméně ve Svitavách se něco opravovalo tak jsme byli nuceni jet několika kilometrovou objížďkou, po místních komunikacích kdy jste se jedné díře vyhnuli ale do dvou jste spadli, byl jsem rozhodnut, že zpátky pojedeme jinudy. Do Hustopečí jsme dojeli kolem šesté hodiny večerní, zaparkovali jsme před hotelem v kterém budeme trávit následující noci a spojily se s Davidem, zítřejším ženichem. jelikož byl poblíž, tak byl do pěti minut u nás, šli jsme na recepci a dostali jsme klíče od pokoje, poté jsme s Davidem řešili jak bude probíhat zítřejší akce, přípravy byli chystány na půl 9 ráno a na zbytek jsme se domlouvali operativně druhý den. Blížil se večer, slunce se s námi pomalu začínalo loučit a tak říkám Káje, jedeme na Pálavu, dokud je pěkné světlo. Tak jsme vyrazili asi deset kilometrů k Novomlýnským nádržím. Bylo krásné počasí ideální na to se projít nebo se někam natáhnout, odpočívat a vychutnávat si teplý letní večer. Cestou jsme zastavily u místní vinice, kde jsme udělali pár fotek, pozadí dokresloval mohutný vrch Děvín a na něm nacházející se zřícenina hradu Děvičky. Poté jsme se vrátily zpátky na hotel, šli se podívat kde to vlastně budeme bydlet, ubytovali se a zašli do města na nějakou dobrou večeři. 

Nastává den s velkým D, Evičky a Davidovo den je tady, vstávali jsme brzo ráno dali si hotelovou snídani a vyrazili jsme společně s Kájou za nevěstou, kde se konali přípravy na svatbu. Dveře nám otevřel pro nás neznámí pán, ahoj já jsem Dušan, představil se nám s tím že je to kameraman pro dnešní den. Chlápek plný optimismu a dobré nálady bavil celou místnost svými vtípky. Spolu s nevěstou tam byla i její maminka, která se taky oddávala místní vyzážistce a kadeřnici, nějakou fotku z příprav jsem taky udělal aby měli na památku. Po dokončení zkrášlování se svatebčané seřadily se svými vozy na náměstí, kde byli jejich plechoví miláčci ozdobeni stužkami. S Kájou jsme se této akce nezůčastnili, místo toho jsme předem odjeli na místo obřadu, který se konal nedaleko Velkých Bílovic na Hradištěku, kde se nachází romantická kaplička s krásným výhledem na celou Pálavu a Novomlýnské nádrže. Když jsme dojeli na místo udělal jsem pár fotek, ještě před samostatným obřadem, počasí nám přálo i dnes, bylo krásně ani teplo ani zima, ideální počasí. Za nedlouho přijeli svatebčané a vše mohlo pomaličku začít, podotknul bych ještě že nějakých tři čtvrtě hodiny se čekalo na pana oddávajícího ale ani to nevadilo, alespoň se člověk mohl s hosty trošku seznámit a dát řeč. 

Po samotném obřadu, uděláme ještě pár společných fotek svatebčanů, a poté samotných manželů na vinici a v blízkém okolí. Takovéto focení by mně bavilo, žádné davy lidí pohoda, klídek a s Evičkou a Dejvem to focení byla jedna báseň.

Po focení se přesouváme zpět do hotelu v Hustopečích, kde se bude konat společný oběd a následná oslava. Tímto bych tento velký den pomalu ukončil, proběhlo ještě pár klasických rituálů, mezi které například patří hod kyticí. Evi, Davide, přeji vám všechno nejlepší do společného života, ať se vám ve všem daří a jste šťastni. Byla to pro mně zajímavá zkušenost a snad se vám fotky budou líbit, kdyby cokoliv můžeme zase něco společně nafotit, přeci jen podzim už se nám blíží a stromy se začínají krásně zbarvovat.

Tím pro mně svatební focení skončilo.  Káje, která mi s focením pomáhala a nosila mi vybavení v batohu abych nezacláněl svatebčanům moc děkuji.  Nám zbýval ještě jeden den tak jsme zavítali do Lednického areálu kde jsme si dali dlouhou procházku a poznali nová místa na kterých jsme ještě nebyli. Byl to další krásně strávený víkend, teď už se ale oba těšíme domů za tím naším malým zlobidlem.